Chlapeček, nebo holčička? To je tak omezující…

Instagram a jemu podobné sítě zvané sociální by se měly zakázat. Omezují totiž mladé lidi, kteří teprve formují svou identitu, ve svobodné volbě pohlaví.

Bývalá misska, modelka a moderátorka Eva Čerešňáková, která se nedávno stala v 36 letech také matkou, například už v lednu věděla, jestli má vybírat modrou, nebo růžovou výbavičku (ne že by ji snad někdo podezíral z takového nedostatku vkusu).

Chtěla však, aby bylo pohlaví dítěte pro jejího přítele překvapením u porodu. Dodržela proto až do poslední kontrakce bobříka mlčení. Teprve pak se hrdý tatínek – a po něm i celý Instagram – dověděli, že „je to holčička“, „naše sladká princezna“.

Dodatečně gratuluji!

Co když ale těch „3,61 kilogramu lásky“, jak maminka děťátko poeticky nazvala, jednou zjistí, že se necítí být ani tak holčičkou, jako spíš chlapečkem? Co když to zjistí dokonce opakovaně a stane se tak genderově fluidní?

A vůbec – má někdo právo zbavit mladého člověka možnosti být alespoň chvíli nebinární?!

Dokud se jedno nebo druhé pohlaví zapisovalo pouze do rodného listu (sám o sobě je tento zúžený výběr z dnešního pohledu skandální), ještě to šlo. Tento dokument leží obvykle doma hluboko v šuplíku, nikdo ho nesdílí a nikoho vlastně nezajímá. Ale co když se takový údaj objeví na profilu, který sledují statisíce?

Druhotné pohlavní znaky – jakkoli mohou být zavádějící – se zpravidla objevují až v pubertě. To je většinou dost dlouho na to, aby se lidský jedinec trochu rozkoukal po světě a zvážil výhody a nevýhody přijetí určité role ve společnosti.

Ale co když se pro něj už od narození, vinou sociálních sítí, vžilo stigmatizující (a navíc dávno překonané) označení „chlapeček“ nebo „holčička“? Prosadit si v takové situaci vlastní představu o tom, s kterým z mnoha pohlaví se chci identifikovat, bude jednou úkol pro opravdu silné jedince.